My jsme se rozhodli vyrazit na festival na základě kladných ohlasů, které jsme zahlédli napříč sociálními sítěmi a médii. Nedělní poledne se ukázalo jako skvělá volba, protože areál nebyl přeplněný, a to i přesto, že vstup na festival je zcela zdarma.
Hned za branami brněnského výstaviště jsme obdrželi noviny s mapou a rozpisem jednotlivých expozic a doprovodných akcí. Rozhodli jsme se nejdříve omrknout pavilon, ve kterém aktuálně probíhá přidružená expozice k oslavám sta let České republiky - výstava části Muchovy epopeje a jeho dalších děl. Na místě proběhlo trochu zklamání, protože na epopej se dají koupit vstupenky pouze na určitou hodinu a jsou kusově omezeny. My jsme si je tedy zakoupili na 16:00 a tak jsme měli ještě přes dvě hodiny k dobru na prohlédnutí ostatních exponátů. Vám rozhodně doporučujeme si vstupenky zakoupit předem přes internet (a rovnou si je vytisknout, rezervace vám totiž může propadnout, stejně jako paní vedle nás).
Protože jsme na výstaviště dorazili po poledni, naše další kroky nemohly vést jinam než do gastrozóny - předem jsme si totiž naplánovali, že náš nedělní oběd poskládáme z tradičních pokrmů prvorepublikové kuchyně, které se v rámci gastrozóny podávaly.
A dobře jsme udělali. Jídla se prodávala po menších porcích za příjemné částky a tak jsme mohli ochutnat více věcí. Pro začátek jsme zvolili výborný hustý uherský guláš s velkými kousky masa a obřími krajíci dobrého českého chleba. Pokračovali jsme degustací pečených vepřových žebírek na medu s lahodnou omáčkou, čerstvým křenem a horčicí a (po smíření se s makovým dekorem v ústech po zbytek dne) jsme vše završili dezertem v podobě smažené bramborové placky s máslem, mákem a cukrem.
K dostání byly i nápoje ve vtipných zálohovaných kelímcích s Masarykem za nepřemrštěné ceny.
Po jídle jsme se vydali do pavilonu věnovaného českému designu. Můžete zde spatřit již profláklé kousky tradičních českých designérů, ale nachází se tu i exponáty vytvořené přímo k výročí republiky. Nás ohromila socha - prolézačka Masarykovy hlavy od předního českého designéra Maxima Velčovského. Co myslíte, líbila by se i Tomášovi?
Po designu následovala pocta malířství, a to sice fenomenální Muchova epopej. Nepatříme sice k Alfonsovým předním obdivovatelům, ale musíme uznat, že epopej má cosi do sebe. Expozice je vytvořená tak, aby dílo vyniklo v celé své kráse. Nenajdete zde žádné rušivé prvky, můžete si jen tak sednout či stoupnout před devět megalomanských pláten a nechat se pohltit doslova obřími výjevy ze slovanské historie. Protože se výstava jmenuje Dva světy, ten druhý vedle epopeje tvoří přehlídka další Muchovy tvorby, zejména plakáty a reklamy. Na výstavě můžete za 150 Kč strávit hodinu (a poté si zakoupit třeba hedvábný šátek s některou z Muchových krasotinek za nekřesťanský peníz :).
Nakonec jsme se vydali ještě na videoinstalaci doprovázenou proslulým českým veledílem - Smetanovou Vltavou. Spojení této krásné hudby a výjevů z naší neméně krásné české země nás (zejména Alžbětu!) dostalo a neměli jsme daleko k plačícímu černochovi ze Svěrákova vyprávění (kdo neviděl Kolju, nechť to urychleně napraví, konec hlášení v ruském jazyce).
Na RE:PUBLICE najdete třeba i expozici věnovanou tanci a divadlu, folkloru, českému sportu nebo literatuře, zkrátka všemu, na co můžeme být jako Češi hrdí. V rámci festivalu se tu promítají třeba i české filmy - škoda jen, že akce netrvá déle.
Hodnocení
Festival RE:PUBLIKA je krásnou poctou naší zemi a zároveň je to jedna z věcí, za kterou se jako Brňané nemusíme stydět (po cestě jsme totiž potkali maketu orloje z náměstí Svobody, haha). Součástí festivalu je spousta doprovodných akcí včetně různých koncertů nebo třeba světelné instalace. Areál je otevřený poměrně dlouho každý den a jeho návštěvu určitě doporučujeme. Ale pozor, festival RE:PUBLIKA 2018 potrvá už jen do neděle 17.6., tak pospěšte!
Fotogalerie
