Hotel Bílý koníček

Do restaurace patřící k hotelu Bílý koníček jsme vkročili docela pozdě večer, okolo deváté hodiny. Byl všední den a tak v restauraci moc lidí nebylo.

Interiér

Interiér se od dob natáčení pořadu Ano šéfe v hotelu Bílý koníček příliš nezměnil. Restaurace mi připomíná spíše pivnici, ale v tom problém není. Problém je v neuvěřitelně nepohodlných dřevěných lavicích, ze kterých nedosáhnete na stůl - sedněte si raději na židli.

Jídelní lístek

Jídelní lístek není nijak rozsáhlý, ale vybere si z něj každý. V nabídce nechybí ani profláklé třeboňské kapří hranolky. Když jsme jiné dny procházeli okolo restaurace, všimla jsem si, že restaurace přes den nabízí i obědové menu.

Výhodou třeboňských restaurací je, že obvykle nabízí buď znojemská nebo rakouská vína - a ani s jedním se nedá udělat chyba. Rakouské rozlévané suché víno měli i v hotelu/restauraci Bílý koníček.

Martin si vybral filet z candáta na bylinkovém másle se šťouchanými brambory, já (odvážně) vepřová líčka s omáčkou z lišek a gratinované brambory.

Candát byl čerstvý a byl ho velký kus, brambory byly trochu přesolené, ale dohromady to docela ladilo. Vepřová líčka byla libová, se silnou masovou šťávou a skvěle dochucená.

Trochu mě pobavila ozdoba na talíři. Nejdřív jsem si říkala, že takovou oschlou rukolu by na talíř dávat neměli, že tam určitě ležela celý den nachystaná, až si někdo objedná jídlo. Pak jsme se při konverzaci s číšníkem dozvěděli, že šlo o rukolu smaženou. Oukej, ale příště bych to asi napsala do lístku a nebo bych zvolila něco čerstvého, to vypadá vždycky líp. Mimochodem, obliba házet všechno do friťáku byla vidět už v pořadu Ano šéfe - Pohlreich se tehdy smál chilli vlasům, tedy fritované chilli papričce :)

Celkové hodnocení

V hotelu Bílý koníček jsme byli spokojeni. Číšníka jsme poznali z pořadu Ano šéfe a byl fajn. Obslouženi jsme byli rychle, snad jenom ty dřevěné lavice by chtěly vyměnit. Dáváme lajk za čerstvou rybu a rakouské víno :)

Fotogalerie