Pro návštěvu restaurace jsme se rozhodli na základě kladných hodnocení, doporučení místních a také díky všudypřítomné reklamě po celé Třeboni. V sobotu večer jsme se tedy ocitli v luxusně působící (a i přesto útulné) restauraci Šupina a Šupinka.
Interiéru vévodilo dřevo, teplé světlo a různé dekorace s rybářskou a vodní tematikou. Dostali jsme stůl naproti baru a těšili se na jídlo. Obsluha byla zprvu velmi ochotná a brzy po našem příchodu nám na stole přistály dva předkrmy. Chléb s tvarohovou pomazánkou byl dobrý a křupavý, ale pomazánka by si zasloužila více péče - byl to jenom tvaroh smíchaný s pažitkou. Smažená kulička z rybího masa s libečkovou majonézou už moje očekávání splnila - přesně takový předkrm si přeju dostat v luxusní rybí restauraci. Jako hlavní chod si Martin vybral kapří hranolky s žampionovo-koprovou omáčkou, které měly být specialitou podniku, a já jsem si vybrala candáta s tarhoňou a letní zeleninou - jednak proto, že mám ráda tarhoňu a druhak jsem chtěla něco lehčího (měli jsme totiž parádní oběd v jindřichohradecké Udírně). Kapří hranolky splnily očekávání, víc už se totiž z ryby, jakou je kapr, asi vytřískat nedá. S candátem už si kuchař moc práce nedal. Ryba byla sice čerstvá, ale trochu soli a pepře by jí neuškodilo. Tarhoňa byla trochu zklamáním, plavala ve vodě (a přitom by ji stačilo před vařením opražit a vodu nechat vydusit). Škoda, že si v Šupině a Šupince věří tak moc, že na stole sůl ani pepř nenajdete.V luxusní restauraci (která dokonce figuruje v Maurerově výběru z roku 2017) bych taky očekávala, že kuchař zbaví rybu kostí. Jednu malou se mi totiž podařilo spolknout, no a ty velké - sorry jako, ale proč je někdo nevyndal už při přípravě?
Po hlavním chodu se jako lusknutím prstu obsluha změnila v nevšímavou. Docela dlouho jsme tedy čekali, než se nás někdo přišel zeptat na dezert. Slečen bylo na place dost a postávaly přímo naproti našemu stolu, takže nevíme, kde se stala chyba (možná trest za nedojezené jídlo :).
Makový pudink se sušenou čokoládou a jahodami byl docela řídký a přeslazený, sušená čokoláda byla dobrá. Martin mi pak chtěl ještě rozveselit večer drinkem. Protože jsme seděli nedaleko baru, mohli jsme přímo sledovat, jak si slečna servírka moc nevěděla rady a ještě si postěžovala ostatním, proč musí míchat něco, co neumí.
Celkové hodnocení
Suma sumárum jsme možná měli raději zůstat na kapří hranolky v hospodě u našeho penzionu. Restaurace Šupina a Šupinka má ale v Třeboni dobré jméno a tak jsme ji prostě chtěli vyzkoušet. Předkrm nasadil laťku vysoko, ale pak už to šlo z kopce a obsluha tomu moc nepřidala. Škoda, na začátku vše vypadalo fajn :)
6/10